Víte, že lidské tělo má 4x více palivových nádrží než automobil? Tomu může odpovídat i naše výkonnost. Stačí jen správně s nimi hospodařit, tzn. udržovat plnou každou nádrž a při sportu umožnit organizmu čerpat palivo ze všech 4 nádrží. Zdá se to být jednoduché, ale praxe ukazuje, že je to kumšt.
Co snídat před sportem
Klidně se dobře nasnídejte. Určitě už máte sami vypozorováno, jaká jídla vám pak při následném sportu svědčí a jaká méně. Snídaně je důležitý psychologický „rituál“ a platí to obzvláště v případě sportu. Pohlídejte si ale, abyste neměli při sportu plný žaludek – tedy nepřecpěte se a současně jezte tak, abyste měli mezi koncem snídaně a začátkem sportu (což je už rozcvičování) ideálně 2,5 až 3 hodiny prodlevu. To však mnozí nevydrží, protože:
- buď mají pocit, že by se měli něčím nabudit (zapomeňte ale na stimulanty i na sladkosti, včetně sladkých nápojů – viz níže),
- a nebo mají s přibývajícím časem pocit hladu.
Obojí vyřeší Enervit PRE Sport. Je to odpověď na to, co snídat před sportem. Je to energetické želé, které zažene pocity hladu a doplní energii pro výkon. Jelikož obsahuje pouze sacharidy (a žádné bílkoviny, tuk ani vlákninu), nezatíží žaludek, a tak nebudete mít negativní pocity plného žaludku.
Co je ale strašně důležité – jelikož obsahuje jen sacharidy s nízkým glykemickým indexem, z nichž se energie uvolňuje postupně, aktivuje všechny naše palivové nádrže a žádnou z nich nepotlačuje. Připraví tak náš organizmus optimálně na sportovní výkon.
Proč nejíst ani nepít nic sladkého před sportem
Jakákoliv sladkost v pevné i tekuté podobě (včetně sladké limonády) zvýší hladinu krevního cukru. To automaticky vyvolá následnou reakci inzulinu, aby ji vrátil do zdravého stavu – hladina krevního cukru tak klesá, ale tento pocit s sebou nese pocity únavy. Nic dobrého před sportem…
Co je ale horší, že je-li aktivní inzulin, potlačí se automaticky činnost hormonu glukagonu, který aktivuje tuk jako jednu z našich palivových nádrží. Když tedy sníme nebo vypijeme před sportem něco sladkého, potlačíme využití tuku jako zdroje energie a tím vyřadíme jednu z nejvýznamnějším palivových nádrží vytrvalce.
Proč není potřeba „nakopávač“ před sportem
- princip „nakopávačů“ je postaven na tom, že obsahují nějaký neurostimulátor (nejčastěji kofein, případně taurin) v kombinaci s rychlým cukrem
- logicky se má brát před výkonem (aby nakopnul)
- z uvedených důvodů působí většinou na nervovou činnost, tzn. vyvolá reakci typickou pro stres (ve stresu člověk chvilku funguje na vyšší otáčky, ale opravdu jen velmi krátce, pak odpadá)
Naše filozofie je jiná:
- v souvislosti s Enervit PRE Sportem uvádíme, proč není fyziologicky správné konzumovat cukr (sladkost) před výkonem
- tělo "nenakopáváme" na úrovni nervové soustavy, ale na principech fyziologie, tedy aktivujeme energetické systémy tak, aby sportovec byl na sport ideálně připraven a tento stav mu vydržel dlouhodobě, tedy předvedl co nejlepší výkon
Mohu Enervit PRE Sport jíst i 15 minut PŘED startem závodu?
- je to určitě lepší než startovat s pocitem hladu, takže ano
- Enervit PRE Sport naštěstí není těžký na žaludek a svoji práci si odvede i v tomto čase
- nicméně stále platí, že na Enervit PRE sport by měl člověk pamatovat dříve a dát si ho cca 1 hodinu, ideálně nejpozději 45 před startem – to pak je zaručeno, že tělo na výkon "stihne" připravit optimálně
Enervit PRE Sport jako odpolední vychytávka
Mnoho lidí řeší častý problém s odpoledním sportováním – obědvají ve 12, „padla“ mají v 16:30 a hned poté v 17 hodin následuje běh, kolo či fitko. Vzhledem k dlouhému lačnění jdou sportovat hladoví s příznaky hypoglykémie, což samo o sobě vede k procesům neblahým pro rozvoj výkonnosti či psychické pohody. Přitom stačí jediné – mít u sebe Enervit PRE Sport a sníst jeden sáček v 15:30 a druhý v 16 hodin. Tím zastavíte hladovění a nastartujete v těle procesy, díky kterým budete mít na sport dostatek energie. Vaše sportování pak bude o mnoho efektivnější.
A o jakých 4 palivových nádržích to vlastně mluvíme?
Potravou přijímáme 3 makroživiny. Každá z nich se v těle v nějaké formě ukládá do své vlastní palivové nádrže:
- sacharidy ve formě glykogenu,
- tuky ve formě tukových zásob
- a zásobárnou bílkovin by se daly nazvat svaly.
Všechny tyto uložené makroživiny se v různých fázích sportovního výkonu aktivují, aby doplňovaly energii. Někdy se mohou vzájemně nahrazovat, ale je to neefektivní (např. energie z tuků se uvolňuje dvakrát pomaleji než ze sacharidů). Někdy se energie nahrazovat nedají (např. pro anaerobní výkon je využitelná pouze energie ze sacharidů, která je ale velmi rychle vyčerpatelná).
Čtvrtou palivovou nádrží jsou tzv. makroergní fosfáty, vysokokapacitní energetické zdroje ve formě ATP (adenosintrifosfát) a CP, což je nejrychleji dostupná energie a vlastně i jediná, která aktivuje činnost svalových vláken.