SERIÁL: Pozor na mýty spojené se sportem - 1. díl

1. díl: Vem si před startem čokoládu

„Je pár minut do startu, doplň si ještě energii. Na, tu máš čokoládu.“ Tuhle větu jste jistě v útlém věku od svých rodičů před závodem slýchávali také. Nikdy nebylo nic horšího než v čase nejsilnější předzávodní trémy s polosuchými ústy kousat tvrdé kousky čokolády, u toho se udržovat v rádoby zahřívacím pohybování a to všechno stíhat udýchat. Málokdy se pak závod vydařil a my to přičítali možná malému množství čokolády před startem. Časem se jako větší „vychytávka“ ukázal přímo hroznový cukr – nemusel se kousat a dal se i namíchat do pití. Výkon při závodě byl pak ale ještě horší než s tou čokoládou, energie mnohokrát došla výrazně dříve.

Chyby jsme hledali všude možně – nedostatečný trénink, špatné zapracování před závodem, přílišná tréma a dokonce se jako důvod občas bralo i malé množství čokolády nebo hroznového cukru před startem. Aniž bychom si sofistikovaně zhodnotili důsledky negativních pocitů při závodě, neochvějně bereme čokoládu nebo hroznový cukr před startem jako něco dogmatického, na co se nenadává, protože nám to naordinovali rodiče, a proto to stále dodržujeme a současně na toto klišé učíme i své děti.

Jak to v těle funguje?

Jakékoliv jídlo (a pozor, i pití!), které obsahuje rychle vstřebatelnou energii (sladkosti, hroznový cukr, sladké limonády atd.) jsou pro vysoký sportovní výkon škodlivé. Zvýší totiž hladinu krevního cukru (což je pro tělo škodlivý stav) a organizmus se začne soustředit nikoliv na sportovní výkon, ale na to, jak snížit škodlivou vysokou hladinu krevního cukru. Zároveň s vysokou hladinou krevního cukru jsou utlumeny mechanizmy využívající jiné energetické zdroje, zvláště tuky, což je hlavně v případě vytrvalostních výkonů (tedy těch delších než 2 minuty) vyloženě kontraproduktivní. (Více jsme psali např. v článku Co jíst a nejíst před výkonem)

Jednoduchý závěr tedy zní – nejlépe se na sportovní výkon (závod ale i trénink) připravíte tím, že:

Poslední větší jídlo dojíte nejpozději 3 hodiny před sportem.

30-60 minut před sportem si dáte Enervit PRE Sport (zažene hlad, nastartuje ty správné energetické procesy v těle vhodné pro vytrvalostní výkony) - klidně i ve dvou časově odlišných dávkách.

Minimálně 60 minut před sportem nebudete konzumovat nic sladkého (jídlo ani pití).

Podívejte se i na další díly našeho seriálu ze života:

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Fungování lidského těla má několik zákonitostí, které je dobré dodržovat. Někdy bez znalostí fyziologie volíme zdánlivě logická řešení, která jsou ale pro sportovní výkon vyloženě škodlivá. Rádi bychom vám je demonstrovali na skutečných příbězích ze života a je na vás, zda se jimi inspirujete, nebo si je prožijete také. Rovnou ale poradíme: je lepší si to přečíst než to všechno prožít.

Někdy se ptáte, jestli není lepší využít pomoci sportovní výživy jen při závodě a trénink řešit nějakou alternativou. A to z toho důvodu, aby si tělo na sportovní výživu „nenavyklo“, tedy aby stále pomáhala sportovat lépe a její účinek se nesnižoval. Můžeme vás uklidnit, že v drtivé většině případů tomu tak není.

Existují lidé, kteří se bílkovinám vyhýbají nebo jich přijímají znepokojivě málo. Z toho pak pramení mnohé zdravotní komplikace nebo únava. K těmto lidem patří bohužel i vytrvalci, přitom potřebují téměř to samé množství bílkovin jako siloví sportovci. Z důvodu ochrany zdraví, a aby jim neubývala svalová hmota. Podívejme se proto na to, jak to s bílkovinami ve sportu a naší stravě je.

Čas od času čteme nebo posloucháme rady, jak motivovat tělo, aby efektivně pálilo tuky. Doporučují se různé metody, například běh hned ráno na lačno či vynechání jídla před sportem, tedy sport na hladový žaludek. Nebo také dlouhý trénink, jemuž předcházel jiný trénink cílený na vyčerpání svalového glykogenu či bezsacharidová strava den před sportem. Je to k něčemu? Pomáhá to? Opravdu se dostavuje požadovaný efekt? My jsme se rozhodli některé mýty vyvrátit, a to detailním pohledem na fungování lidského organizmu.