Umíme efektivně pálit tuky? Pohled druhý – fyziologický

Výživová poradna

Čas od času čteme nebo posloucháme rady, jak motivovat tělo, aby efektivně pálilo tuky. Doporučují se různé metody, například běh hned ráno na lačno či vynechání jídla před sportem, tedy sport na hladový žaludek. Nebo také dlouhý trénink, jemuž předcházel jiný trénink cílený na vyčerpání svalového glykogenu či bezsacharidová strava den před sportem. Je to k něčemu? Pomáhá to? Opravdu se dostavuje požadovaný efekt? My jsme se rozhodli některé mýty vyvrátit, a to detailním pohledem na fungování lidského organizmu.

Výše uvedená doporučení bývají často zaobalena do jednoho cíle, a to „naučit organizmus efektivně pálit tuky“. My se ale zeptáme jinak: Opravdu náš organizmus pálí tuky neefektivně? Pojďme se na problém podívat z hlediska fyziologie, abychom věděli, co se v našem těle děje při zmiňovaných postupech. Na pohled evoluční jsme se zaměřili v předchozím díle a na otázku energie za měřujeme ve třetím díle.

Fyziologický pohled

Položme si otázku, co se děje s organizmem v případě, že zrovna nepřijímá potravu? Pro některé orgány a tkáně, například mozek a červené krvinky, je nepřetržitý přísun energie v podobě glukózy nezbytný. Glukóza je v metabolismu člověka centrálním zdrojem energie a právě mozek a krvinky jsou na ní závislé absolutně. Proto již několik hodin po jídle začíná tzv. postresorpční fáze, kdy se v její první etapě udržuje glykémie (hladina glukózy v krvi) odbouráváním jaterního glykogenu.

Že nemáme glykogenu příliš, je známý fakt a dokládá jej i to, že již po 6 hodinách bez příjmu potravy se rozjíždí druhá etapa postresorpční fáze, kterou je novotvorba glukózy (tzv. glukoneogeneze). I během hladovění zůstávají játra nejdůležitějším zdrojem glukózy, kterou ve fázi její novotvorby vytvářejí z nesacharidových zdrojů:

Ve svalech dochází během postresorpční fáze k výraznému odbourávání bílkovin (tzv. proteolýza), z nichž jsou hlavními zdroji energie především glukogenní aminokyseliny.
Dalším zdrojem je glycerol, který se uvolňuje při odbourávání tuků (tuky se při štěpení rozdělí na glycerol a mastné kyseliny),
a v případě intenzivního sportovního výkonu se na novotvorbě glukózy podílí ještě laktát, vznikající při nedostatku kyslíku pro svalovou práci.

Prostřednictvím glukoneogeneze může lidský organizmus denně vytvořit několik set gramů glukózy.

Vše řídí hormony

Dominantním metabolickým hormonem postresorpční fáze a při hladovění je glukagon, jehož koncentrace v krvi se zdvojnásobí. Dalšími hormony spojenými s hypoglykémií jsou adrenalin a noradrenalin (zužují cévy v tělních perifériích a aktivují štěpení tuků) a kortizol (zvyšuje štěpení bílkovin a tuků). Tedy hormony uvolňované při stresových situacích, mezi něž hladovění i zvýšená fyzická aktivita patří.

Jak bylo zmíněno v úvodu, některá doporučení pro aktivaci pálení tuků mluví o dlouhé, tedy poměrně náročné fyzické zátěži. To ale vůbec není dobré doporučení v případě hladovění a vyčerpání energetických sacharidových zásob, protože nadměrná zátěž způsobuje výrazné zvýšení katabolického hormonu kortizol. Takové zvýšení, když se umocní krátkodobým hladověním s účinky na svalové bílkoviny, má na naši svalovou soustavu silně destrukční účinky.

Jak bylo uvedeno několikrát, významným zdrojem glukózy v době krátkodobého (několikahodinového) hladovění jsou svaly. Protože by ale tak intenzivní štěpení svalových bílkovin na aminokyseliny časem ovlivnilo svalové funkce, je fyziologie těla nastavena tak, že je štěpení bílkovin pro získávání glukózy po několikadenním hladovění výrazně redukováno. A to ve chvíli, kdy se mozek přeorientuje na využívání ketolátek vznikajících rozkladem mastných kyselin, tedy odbouráváním tuků.

Naše doporučení pro efektivní pálení tuků:

Uvést tělo do stavu hypoglykémie a katabolismu tím, že záměrně vyčerpáme jeho sacharidové zásoby a už je nedoplníme, přinese především to, že místo kýženého pálení tuku najedete na stresový režim a pálení svalových bílkovin. Přitom je mnohem jednodušší, a dokonce i efektivnější cesta, jak zvyšovat výkonnost – po každém tréninku řádně regenerovat, před tréninkem nekonzumovat sladké a během sportu doplňovat energii. To vše proto, abyste mohli trénovat déle a častěji, protože jen opakovaný trénink v dlouhém časovém období vám pomůže efektivněji využívat tuky jako zdroje energie.

Přečtěte si i další díly této série:

VÝŽIVOVÁ PORADNA

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace.

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?

AKTUALITY

Na velkých českých závodech první poloviny roku byl člen Enervit Teamu úspěšný – na Czechmanovi vybojoval poprvé v kariéře stupně vítězů a na Moraviamanovi slavil titul vicemistra republiky v dlouhém triatlonu (viz rozhovor zde). Letošní sezonu ale Jan Šneberger odstartoval v zahraničí, v rámci seriálu Ironman 70.3 a návratem do profesionální kategorie. Jak se mu dařilo v těchto závodech, přibližuje v našem rozhovoru.

Šest vítězných etap. Ve žlutém dresu nepřetržitě od 4. etapy. Dominance v horách i v časovce. Třetí triumf na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. A k tomu málo vídaný double – vítězství na Tour de France i Giru v jedné sezoně. To všechno patří Tadeji Pogačarovi, který v 25 letech opět přepisuje dějiny cyklistiky. A znovu je u toho i Enervit coby výživový partner jeho stáje UAE Emirates.

Hydratace při sportu je nesmírně důležitá a má vliv na výkonnost. Proto si zaslouží naši pozornost i svůj den. Den pitného režimu slavíme právě teď a máme pro vás i speciální akci na oslavu – ionťák v hodnotě 339 Kč zdarma k objednávce na našem e-shopu!

Česká tenistka a členka Enervit Teamu slaví obrovský úspěch, když triumfovala na dalším grandslamu. Wimbledon už v minulosti dokázala vyhrát ve čtyřhře, teď se raduje z premiérového vítězství v singlu. Barbora Krejčíková tak navázala na triumf z French Open z roku 2021 a i tentokrát se v oblasti výživy spoléhala na Enervit.

Sám dobře ví, jaké to je. Po úraze skončil na vozíku a sport mu poté hodně pomohl. Představil se na světových šampionátech i paralympijských hrách v atletice, kromě ní už ale zkusil celou řadu dalších sportů – basket, florbal, lyžování, kanoistiku. A také se věnuje sportu handicapovaných z pozice funkcionáře – generálního sekretáře Českého paralympijského výboru, jehož výživovým partnerem je Enervit. Jaká je situace sportovců s handicapem v Česku a jaká přání má Miroslav Šperk směrem k blížící se paralympiádě v Paříži?