Pokud chcete stručnou odpověď hned na úvod, tak ta zní – protože se vám to vyplatí. Rychleji vám totiž poroste výkonnost. Zvyšování výkonnosti tréninkem spočívá na principu adaptace, tedy čím více při tréninku vydržíte (počet kilometrů, čas, intenzita zatížení), tím více se tělo musí připravit na další tréninkovou jednotku. Míra přípravy organizmu, tedy míra růstu výkonnosti, je úměrná náročnosti předchozí zátěže. Z toho vyplývá jednoduchá rovnice: dostatek energie pro trénink = větší výdrž = větší adaptační impulz = větší růst výkonnosti. Energii organizmu přitom zajistíte právě sportovní výživou.
Kdo to myslí se sportem aspoň trochu vážně, sportovní výživu dobře zná. Přesto může mít i otázky, které se právě ke sportovní výživě a jejímu užívání vážou. Dali jsme dohromady ty nejčastější a nabízíme odpovědi. V tomto díle především na otázky, co jíst před sportem a jak zažehnat krizi během tréninku či závodu.
Mnoho rodičů nám klade otázky směřující k výživě mladých sportovců. Jak by měli jíst po tréninku, aby nebyli unavení? Kolik sladkého je úměrné jejich sportování? Od jakého věku je vhodná sportovní výživa? Všechny tyto otázky slýcháme velmi často, proto jsme se rozhodli toto téma popsat i v naší výživové poradně.
Křeče nechce v závodě zažít nikdo. A tak se snažíme jim předcházet, nebo s nimi hned v zárodku bojovat. Jaké jsou osvědčené recepty z praxe i z pohledu fyziologie? To vám prozradíme v posledním díle našeho seriálu, který vám pomáhá připravit se co nejlépe na Jizerskou 50.
Tahle otázka zaměstnává mnoho vytrvalců, běžce a běžkyně na lyžích nevyjímaje. Co si dát v době 2 hodin před startem, abychom se cítili sytí, nebylo nám těžko a pomohli tělu s přípravou na výkon? My v Enervitu máme jasnou odpověď, podle které se řídí už tisíce sportovců včetně profesionálů – i těch, kteří se postaví na start Jizerské 50.
S tímhle typem dotazu se v praxi setkáváme často. Ve snaze zvýšit svou výkonnost si sportovci na tréninku přidávají a těší se na lepší výsledky v závodě. Jenže místo nich přichází spíše pokles výkonnosti a často i únava ještě před začátkem tréninku. Důvodem často bývá špatná energetická bilance – organizmus prostě nemá dostatek energie na krytí svých potřeb navýšených sportem.
Pokud se ptáte, zda existuje rozdíl mezi příjmem energie během sportovního výkonu formou energetického gelu či tyčinky, pak vězte, že ano. Rozdíl tady je, dokonce významný. A to v rychlosti (za jak dlouho se účinek z přijaté energie dostaví), v okamžitém množství uvolněné energie i v čase, jak dlouho se bude energie uvolňovat. O těchto důležitých faktorech rozhoduje složení i konzistence energetického doplňku. A rozdíly najdete i mezi různými energetickými gely.
I taková otázka od sportovců někdy padne a my jí rozumíme. Vychází z toho, že chtějí mít informace, kolik energie potřebují pro svůj výkon, ale i z obav, aby si nadměrným příjmem sacharidů zejména ze sportovní výživy (gely, tablety) neudělali zle. A také je zajímá, jak zefektivnit příjem energie na maximum. Na to všechno vám odpoví náš článek, samozřejmě z pohledu fyziologie.
Stejně jako automobil spotřebovává během výkonu palivo v podobě benzínu nebo nafty, i lidský organismus se hýbe a projevuje svůj život spotřebou určitého typu energie. Zatímco motor automobilu spotřebovává stále jeden druh paliva, který má v nádrži, a v závislosti na rychlosti jízdy (a i zahřátí motoru) se mění jeho spotřeba, lidský organizmus má z tohoto pohledu propracovanější systém. Výkon sportovce není odkázán pouze na jeden druh energie, ale hned na čtyři. A všechny dokážeme ovlivnit naší stravou.
Sportovní výživa pomáhá s řešením cílů sportovců. Nejčastěji je to růst výkonnosti, regenerace po výkonu nebo správné nastavení organizmu na sportovní výkon. Vše se to děje na základě znalosti fyziologických pochodů v těle a rozhodně nemusíte být profesionály - vaše tělo bude při sportu reagovat podobně a sportovní výživu využije, aby se vám sprotovalo lépe. Principy fungování organizmu ři sportu jsou totiž jasně dané.
