Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna
Výživová poradna

Sportovní výživa v otázkách a odpovědích: co před sportem a v krizi?

Kdo to myslí se sportem aspoň trochu vážně, sportovní výživu dobře zná. Přesto může mít i otázky, které se právě ke sportovní výživě a jejímu užívání vážou. Dali jsme dohromady ty nejčastější a nabízíme odpovědi. V tomto díle především na otázky, co jíst před sportem a jak zažehnat krizi během tréninku či závodu.

Co jíst a nejíst před sportem?

Cokoliv před sportem by nás mělo optimálně připravit na výkon. V praxi to znamená především mít dostatek energie, nemít hlad nebo naopak nemít problémy s plným žaludkem a být správně zavodněn. Ideální časování ve 4 hodinách před sportem by proto mělo vypadat zhruba následovně:

  • 4 hodiny před sportem – poslední možnost, jak běžným jídlem podpoříte zásoby glykogenu ve svalech, tedy energii uloženou uvnitř těla.
  • 3 hodiny před výkonem – až do času maximálně 2,5 hodiny před výkonem je prostor pro poslední objemnější jídlo, jehož hlavní funkce už je ale spíše jen psychologická (komplexní sacharidy, tuky ani bílkoviny již do startu nelze vstřebat).
  • 2 hodiny do sportu – do tohoto úseku byste měli vstupovat s tím, že jste najedení (ale nikoliv přejedení), protože na zahánění hladu běžným jídlem v této době je již pozdě a mohlo by to znamenat těžký žaludek. Nyní naopak zaměřte pozornost na pitný režim.
  • 1 hodina před sportem – přichází důležitá závěrečná fáze přípravy organizmu na sportovní výkon. Ten zhorší konzumace čehokoliv sladkého v této době, protože rozkolísá hladinu krevního cukru a tedy i hormonální odezvu v organizmu včetně přípravy zásob energie na výkon (podrobněji o tom píšeme zde). Vhodné nejsou ani bílkoviny, ani tuky nebo vláknina, které se velmi dlouho tráví a spíše trávení zatěžují, než aby byly během výkonu prospěšné. V poslední hodině před sportem pomůže lehce stravitelné komplexní sacharidové želé (s nízkým glykemickým indexem), které zažene nepříjemný pocit hladu, ale díky své konzistenci nezpůsobí pocit těžkého žaludku. Pomalu se uvolňující sacharidy pak optimálně připraví tělo na sport. Řeč je o – mezi vytrvalci oblíbeném – Enervit PRE Sportu.

Pomůže mi nějaký doplněk při řešení akutní krize při sportu, kdy mám pocit, že už nemůžu dál?

Zásadní věc je tomuto problému předcházet, protože i když se nám podaří tento pocit zažehnat velmi rychle, nevyhneme se poklesu výkonnosti. Proto je důležité doplňovat energii a dodržovat pitný režim pravidelně, i když máte pocit, že je vše v naprostém pořádku a může se zdát, že nic nehrozí. Žaket, jak se mezi sportovci říká akutnímu stavu vyčerpání (výstižněji jej charakterizuje tzv. hlaďák), totiž může přijít během minuty.

Když už na vás hlaďák přijde, jde o odraz nízké hladiny krevního cukru. Proto je potlačení hlaďáku závislé na tom, jak rychle dokážeme hladinu krevního cukru zvýšit. Běžná potrava, kterou musíme v ústech rozžvýkat, stráví vždy velmi mnoho času v žaludku a živiny ze stravy se pak vstřebávají až za žaludkem v tenkém střevě. Přijmeme-li ale sacharidy v jednoduché formě (tedy hned zpracovatelné) a v řídkém roztoku, pak prochází žaludkem téměř bez zastavení a na zvýšení hladiny krevního cukru tedy mají téměř okamžitý efekt.

Když takový produkt sportovní výživy obsahuje molekuly glukózy a fruktózy, tedy dvě základní formy monosacharidů, zaměstnáme i dva různé sacharidové nosiče a objem zpracované energie za stejný čas téměř zdvojnásobíme (podrobněji píšeme zde). Je-li navíc místo glukózy v produktu obsažen maltodextrin, z něhož se za stejný čas vstřebá 5x více energie než z čisté glukózy, bude efekt přijaté energie opravdu obrovský a díky tomu se i výrazně rychleji a v plné síle můžeme vrátit zpět do závodu. Proto jsou mezi vytrvalci tolik oblíbené Enervit Liquid Gely nebo Isotonic Gely.

Jak rychle mohu očekávat nástup účinku energetických doplňků typu gelů, tablet a tyčinek?

Tahle otázka úzce souvisí s tou předchozí. Rychlost vstřebání živin je závislá na formě jednotlivých složek potravy a na konzistenci. Čím je roztok v žaludku hustší, tím pomaleji se vstřebává. Z jednotlivých makroživin se nejpomaleji vstřebávají tuky, pak bílkoviny a nejrychleji polysacharidy. Přesto se i u nich bavíme o vstřebávání v řádu hodin (více o procesu trávení zde).

Obráceně samozřejmě platí, že přijmeme-li sacharidy v jednoduché formě, tedy ve formě monosacharidů (které již není potřeba více štěpit), a současně tyto monosacharidy nejsou přijaty společně s bílkovinami ani s tuky (které by jejich vstřebání zdržely), rychlost vstřebání se výrazně zrychlí. Energii z poměrně hustých gelů tak pocítíme zhruba za 20 minut, u tuhých tyčinek přibližně do 30 minut. U isotonických (tedy řidších) gelů ale můžeme efekt z jejich příjmu zaznamenat už po 10 minutách a bleskovou energii dodají prakticky tekuté Enervit Liquid Gely nebo Isotonic Gely (viz výše). Podrobně to pak znázorňuje tento graf.
 

Přečtěte si i další otázky a odpovědi týkající se sportovní výživy:

VÝŽIVOVÁ PORADNA

SUPERKOMPENZACE: Klíč k růstu výkonnosti a důležitá fáze regenerace

Superkompenzace je stav, ve kterém může docházet k růstu výkonnosti. Superkompenzaci musí vždy předcházet fyzická zátěž, nejčastěji řízený trénink, který z důvodu vyčerpání energetických zdrojů vyvolá pokles výkonnosti. Lidský organizmus má skvěle vyvinutý princip adaptace, tedy přizpůsobení se podmínkám, který spočívá i v tom, že se na prožité zážitky lépe připraví – vytvoří si více energetických zásob, zesílí svalová vlákna, zlepší se psychické vnímání, zlepší se koordinace a podobně. A to je právě princip oné superkompenzace. 

Co je zač LAKTÁT?

Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.

RYCHLÉ CUKRY: Proč se o nich mluví a jak využít jejich rychlosti?

Není cukr jako cukr. To je důležitá věc, kterou je potřeba zmínit hned na začátku. Pod pojmem cukry totiž někteří autoři vnímají všechny sacharidy, nejen ty jednoduché, kterým tento název správně přísluší. Když se pak řekne, že „ve výživě vytrvalců by měly převažovat cukry,“ někdo to může vnímat jako zastoupení právě jen jednoduchých sacharidů – sladkostí, slazených limonád a podobně. Takový jídelníček by byl ale vražedný z pohledu zdraví sportovce i jeho výkonnosti. Sladkosti v běžném (mimosportovním) jídelníčku vytrvalců nejsou vůbec potřeba a slovem „cukr“ byla myšlena celá skupinu sacharidů.

Co je HOMEOSTÁZA, a proč je pro sportovce důležitá?

Homeostáza je pojem definující stálost vnitřního prostředí našeho organizmu a je důležitá pro růst výkonnosti. Krevní tlak, zastoupení minerálních látek v mezibuněčném i vnitrobuněčném prostoru, správná řídkost tělesných tekutin, hladina krevního cukru, zásoby energie, dýchání, hormonální rovnováha. To všechno jsou procesy, které jsou variabilní, mění se v závislosti na činnosti během dne, ale současně mají své „zdravé“ hodnoty.

Křeče jsou postrachem sportovců. Jak na ně?

Svalové křeče jsou vedle hlaďáku snad největším strašákem vytrvalostních sportovců. Zřejmě i proto vyráží téměř každý cyklista nebo běžec na trať závodu s nějakým magnesiem v kapse, aby měl záchranu, až se křeče dostaví. Lze křečím předcházet, nebo se musíme spokojit s tím, že prostě přijdou?

Více aktualit

AKTUALITY

25/7
Rozhovor s triatlonistou Janem Šnebergrem o zahraničních startech a začátku sezony

Na velkých českých závodech první poloviny roku byl člen Enervit Teamu úspěšný – na Czechmanovi vybojoval poprvé v kariéře stupně vítězů a na Moraviamanovi slavil titul vicemistra republiky v dlouhém triatlonu (viz rozhovor zde). Letošní sezonu ale Jan Šneberger odstartoval v zahraničí, v rámci seriálu Ironman 70.3 a návratem do profesionální kategorie. Jak se mu dařilo v těchto závodech, přibližuje v našem rozhovoru.

22/7
Tadej Pogačar potřetí ovládl Tour de France. I s Enervitem

Šest vítězných etap. Ve žlutém dresu nepřetržitě od 4. etapy. Dominance v horách i v časovce. Třetí triumf na nejslavnějším cyklistickém závodě světa. A k tomu málo vídaný double – vítězství na Tour de France i Giru v jedné sezoně. To všechno patří Tadeji Pogačarovi, který v 25 letech opět přepisuje dějiny cyklistiky. A znovu je u toho i Enervit coby výživový partner jeho stáje UAE Emirates.

18/7
Slavíme Den pitného režimu a rozdáváme ionťáky ZDARMA!

Hydratace při sportu je nesmírně důležitá a má vliv na výkonnost. Proto si zaslouží naši pozornost i svůj den. Den pitného režimu slavíme právě teď a máme pro vás i speciální akci na oslavu – ionťák v hodnotě 339 Kč zdarma k objednávce na našem e-shopu!

15/7
Barbora Krejčíková ovládla Wimbledon. S Enervitem po boku

Česká tenistka a členka Enervit Teamu slaví obrovský úspěch, když triumfovala na dalším grandslamu. Wimbledon už v minulosti dokázala vyhrát ve čtyřhře, teď se raduje z premiérového vítězství v singlu. Barbora Krejčíková tak navázala na triumf z French Open z roku 2021 a i tentokrát se v oblasti výživy spoléhala na Enervit.

12/7
S Miroslavem Šperkem o sportu handicapovaných v Česku i paralympiádě v Paříži

Sám dobře ví, jaké to je. Po úraze skončil na vozíku a sport mu poté hodně pomohl. Představil se na světových šampionátech i paralympijských hrách v atletice, kromě ní už ale zkusil celou řadu dalších sportů – basket, florbal, lyžování, kanoistiku. A také se věnuje sportu handicapovaných z pozice funkcionáře – generálního sekretáře Českého paralympijského výboru, jehož výživovým partnerem je Enervit. Jaká je situace sportovců s handicapem v Česku a jaká přání má Miroslav Šperk směrem k blížící se paralympiádě v Paříži?

Více aktualit