Energetická bilance není jen matematickým porovnáním mezi přijatou a vydanou energií. Je to významný faktor ovlivňující sportovní výkonnost. Faktor, který je pilířem kondice, základem pro růst trénovanosti a mnohdy i viníkem sportovní stagnace a nemocnosti.
Nabízíme vám další on-line seminář pro růst vaší výkonnosti. Abyste nemuseli nikam chodit a mohli se jen dívat. Tentokrát jsme se zaměřili na to, jak číst nutriční hodnoty na etiketách (nejen) sportovní výživy.
Co je účelem tréninku? Zvýšit sportovní výkonnost. Tréninkem vyvoláte určitý typ stresu, který je adekvátní druhu zátěže - ať je to dlouhá doba výkonu, nebo vysoká intenzita s výrazným, často i opakovaným zakyselením organizmu, nebo silová zátěž a podobně. Každý takovýto tréninkový impulz přináší specifickou míru adaptace (odlišnou podle druhu zátěže) a růst výkonnosti spočívá v tom, že organizmus reaguje na prodělaný trénink (stres) a v rámci tzv. adaptace roste odolnost organizmu pro případ, že stejný tréninkový impulz přijde znovu.
Proč zapojujeme výživu do našeho sportování? Abychom zvyšovali výkonnost. Proto často pracujeme na zvyšování energetických zásob, na podpoře regenerace, na správném nastavení organizmu před výkonem – vše s cílem mít více toho, co považujeme za důležité pro vyšší výkonnost. Někdy je ale dobré mít něčeho také méně, například homocysteinu. A s tím nám pomůže právě betain. Co jsou tyto aminokyseliny zač?
Chcete vědět, jak posunout svou výkonnost? Pusťte si náš on-line seminář! Dozvíte se na něm o adaptaci coby principu růstu výkonnosti.
Stejně jako automobil spotřebovává během výkonu palivo v podobě benzínu nebo nafty, i lidský organismus se hýbe a projevuje svůj život spotřebou určitého typu energie. Zatímco motor automobilu spotřebovává stále jeden druh paliva, který má v nádrži, a v závislosti na rychlosti jízdy (a i zahřátí motoru) se mění jeho spotřeba, lidský organizmus má z tohoto pohledu propracovanější systém. Výkon sportovce není odkázán pouze na jeden druh energie, ale hned na čtyři. A všechny dokážeme ovlivnit naší stravou.
Laktát je sůl kyseliny mléčné a vzniká ve svalu v důsledku vysoce intenzivního anaerobního výkonu, tedy výkonu s nedostatečným okysličováním svalů. Takovými druhy výkonu bývají nejčastěji sprint nebo rychlejší běh, náročný krátký výjezd kopce na kole a podobně. Tyto druhy výkonu jsou energeticky kryty převážně ze sacharidů díky takzvané anaerobní glykolýze. Při ní je ve svalu uložený glykogen odbourávaný na glukózu a následně na laktát.
Křeče nechce v závodě zažít nikdo. A tak se snažíme jim předcházet, nebo s nimi hned v zárodku bojovat. Jaké jsou osvědčené recepty z praxe i z pohledu fyziologie? To vám prozradíme v posledním díle našeho seriálu, který vám pomáhá připravit se co nejlépe na Jizerskou 50.
Tahle otázka zaměstnává mnoho vytrvalců, běžce a běžkyně na lyžích nevyjímaje. Co si dát v době 2 hodin před startem, abychom se cítili sytí, nebylo nám těžko a pomohli tělu s přípravou na výkon? My v Enervitu máme jasnou odpověď, podle které se řídí už tisíce sportovců včetně profesionálů – i těch, kteří se postaví na start Jizerské 50.
Určitě víte, že každý cyklista, běžec, lyžař nebo triatlonista (obecně vytrvalec) potřebuje během svého sportovního výkonu doplňovat energii ze sacharidů. Ty jsou nejrychlejším zdrojem energie a jejich zásoby v těle jsou značně omezené. Po čem ale sáhnout? Poradíme a na grafu názorně ukážeme!
