Někdy se ptáte, jestli není lepší využít pomoci sportovní výživy jen při závodě a trénink řešit nějakou alternativou. A to z toho důvodu, aby si tělo na sportovní výživu „nenavyklo“, tedy aby stále pomáhala sportovat lépe a její účinek se nesnižoval. Můžeme vás uklidnit, že v drtivé většině případů tomu tak není.
Existují lidé, kteří se bílkovinám vyhýbají nebo jich přijímají znepokojivě málo. Z toho pak pramení mnohé zdravotní komplikace nebo únava. K těmto lidem patří bohužel i vytrvalci, přitom potřebují téměř to samé množství bílkovin jako siloví sportovci. Z důvodu ochrany zdraví, a aby jim neubývala svalová hmota. Podívejme se proto na to, jak to s bílkovinami ve sportu a naší stravě je.
Čas od času čteme nebo posloucháme rady, jak motivovat tělo, aby efektivně pálilo tuky. Doporučují se různé metody, například běh hned ráno na lačno či vynechání jídla před sportem, tedy sport na hladový žaludek. Nebo také dlouhý trénink, jemuž předcházel jiný trénink cílený na vyčerpání svalového glykogenu či bezsacharidová strava den před sportem. Je to k něčemu? Pomáhá to? Opravdu se dostavuje požadovaný efekt? My jsme se rozhodli některé mýty vyvrátit, a to detailním pohledem na fungování lidského organizmu.
Čas od času čteme nebo posloucháme rady, jak motivovat tělo, aby efektivně pálilo tuky. Doporučují se různé metody, například běh hned ráno na lačno či vynechání jídla před sportem, tedy sport na hladový žaludek. Nebo také dlouhý trénink, jemuž předcházel jiný trénink cílený na vyčerpání svalového glykogenu či bezsacharidová strava den před sportem. Je to k něčemu? Pomáhá to? Opravdu se dostavuje požadovaný efekt? My jsme se rozhodli některé mýty vyvrátit, a to detailním pohledem na fungování lidského organizmu.
Čas od času čteme nebo posloucháme rady, jak motivovat tělo, aby efektivně pálilo tuky. Doporučují se různé metody, například běh hned ráno na lačno či vynechání jídla před sportem, tedy sport na hladový žaludek. Nebo také dlouhý trénink, jemuž předcházel jiný trénink cílený na vyčerpání svalového glykogenu či bezsacharidová strava den před sportem. Je to k něčemu? Pomáhá to? Opravdu se dostavuje požadovaný efekt? My jsme se rozhodli některé mýty vyvrátit, a to detailním pohledem na fungování lidského organizmu.
Poměrně často se setkáváme s dotazy, jestli není možné se energetickými doplňky během výkonu „předávkovat“. Nebo kolik energie ze sacharidů během výkonu přijmout, aby byl efekt maximální. Na obě otázky samozřejmě existují jasné odpovědi vycházející z fyziologie a schopností našeho organizmu pracovat se sacharidy jako důležitými zdroji energie při vytrvaleckém výkonu.
Základem vytrvalostního výkonu je dostatek kyslíku pro buňky. Energie díky tomu může být kryta z dostupných zdrojů ekonomičtěji (výkon může trvat delší dobu) a vzniká i méně fatálních metabolitů, které by vedly k ukončení výkonu po krátké době (např. laktát). Proto je okysličování svalů důležitým tématem pro každého vytrvalostního sportovce. Dobrou zprávou je, že můžete organizmu pomoci a my prozradíme jak.
Tuhle otázku slýcháme často a nejspíš je motivovaná ekonomickou stránkou věci, tedy faktem že samotná voda je levnější než iontový nápoj. My se na problém ale podíváme ze sportovní stránky věci, nabídneme také pohled fyziologický a nakonec přidáme i ten ekonomický aspekt. Uvidíte, že představa o levnější šťávě můžu být jen mýtus, nehledě na přínosy iontového nápoje pro váš sportovní výkon.
Ve formě glykogenu je v těle uložena sacharidová zásoba energie. Podle místa uložení glykogenu v těle se bavíme o jaterním nebo o svalovém glykogenu, přičemž každý slouží k trochu jiné potřebě organizmu. Mít glykogenu co nejvíc a zároveň ho během sportu šetřit, to jsou dva hlavní úkoly pro každého vytrvalce.
Možná už víte, že konzumaci jakýchkoli sladkostí v době 2 hodin před sportem striktně odmítáme. Není to otázka naší životní filozofie, ale odpověď na otázku fyziologie. Víte, co se v těle děje po konzumaci čehokoli sladkého s vysokým glykemickým indexem? Nabízíme vám odpověď.
